Osobnosti Městské části Praha 15

Městská část Praha 15, která se skládá z Horních Měcholup a Hostivaře, je spjata s mnohými významnými osobnostmi z oblasti kultury, politiky, vědy a sportu, které se zde narodily nebo zde během svého života působily a výrazně ovlivnily rozvoj městské části a její kulturní bohatství. Některé osobnosti svým významem zasáhly i do národních dějin nebo překročily hranice České republiky.

 

Přední zemědělský odborník, včelař, badatel, objevitel partenogeneze (samobřezosti) včel (1788),  první zavedl u nás rozběrné úly, zakladatel moderního včelařství v Čechách, v roce 1795 jmenován dopisujícím členem VHS. Byl členem Učené společnosti Království českého, ale především katolickým knězem v kostele Stětí sv. Jana Křtitele v Hostivaři, v letech 1783 až 1796. V roce 1789 napsal první česky psanou knihu o včelařství pod názvem: „Jozefa Antonína Janisse Faráře v Hostivaři Aučinlivé spravování včel pro obecného krajana v Království Českém.“ O rok později pak napsal Novou včelní knihu (1790).

 

P. František Kautský (1769 - 1835)

Proslulý kazatel, spisovatel a autor nábožných písní. Původně vyučený tesař. Po studiích katolický kněz, v Hostivaři působil od roku 1824 do své smrti v roce 1835.

Katolický kněz, v Hostivaři v letech 1890 - 1912. Mimo jiné vydal „Encyklopedii příkladů z písma svatého, z dějin církve i z obecného života“ a „Sbírku příkladů dějin slovanských, zvláště českých“.

 

Profesor, spisovatel a představitel katolické moderny. Byl katechetou při Novoměstské dívčí škole v Praze a kromě příspěvků do časopisů Čech, Zora, Vesna aj., vydal sbírky básní, přeložil epigramy B. Verghetiho. Mezi jinými i báseň Kníže a poustevník, která bývala ve školních čítankách až do 50. let.

Čelný literární kritik 1. poloviny 20. století. Jeho rodiče se přestěhovali do Hostivaře, kde je F. X. Šalda pohřben.

Rodák z hostivařské rodiny starosty a statkáře. Proslul jako politik, v roce 1918 byl jedním z „mužů 28. října“. V období první republiky působil ve funkci ministra vnitra (1918 - 1920) a v letech 1922 - 1929 (s malými pauzami) byl předsedou vlády. Významně ovlivnil vznik Československé republiky a její rozvoj během první republiky. Podrobně je jeho osobnost zpracována v knize Antonín Švehla a Hostivař.

 

Akademický malíř, grafik a sochař. Rodiče mu vybrali dráhu důstojníka. Po absolvování vojenské školy působil jako profesor kreslení na pražské kadetní škole. Při zaměstnání  vystudoval AVU u profesorů V. Brožíka a A. Hynaise. Vynikal ve figurální malbě a kompozicích bitevních výjevů a proto si jej vybral Luděk Marold v roce 1897 ke spolupráci na rozměrném panoramatu Bitvy u Lipan a svěřil mu malování koní. Své vzdělání si prohloubil studiem na mnichovské akademii, ve Vídni a v Paříži, kde se blíže seznámil s francouzským moderním uměním. V roce 1898 vystavil dvě rozměrná plátna Ego a Život v pražském Rudolfinu a obdržel za ně prestižní Hlávkovu cenu. Od té doby vystavoval v mnoha evropských městech i v Americe. V Praze založil První českou školu malířskou a v roce 1928 vydal originální knihu „Malířství zvířat“. Jeho žákem byl i slavný krajinář Jindřich Průcha a jeho výtvarný projev ovlivnil malíře Jiřího Židlického a Františka Liebla. Velikou poctou a ohodnocením jeho uměleckých kvalit bylo portrétování prezidenta republiky T. G. Masaryka v sedle jeho oblíbeného koně Hektora. Ludvík Vacátko žil během války se svojí rodinou v Horních Měcholupech č. p. 94.

 

Vlastním jménem Eduard Schmidt. Kabaretiér, konferanciér a recitátor v Červené sedmě, autor a překladatel písní, kupletů a scének, novinář, reportér, redaktor Lidových novin, prozaik, dramatik a humorista, autor románů Klabzubova jedenáctka, Cirkus Humberto a povídek Lidé z maringotek. V patnácti letech se s rodiči přistěhoval do Hostivaře, do vily zvané Královka č. p. 148, ke které patřila „Továrna na kartáčnické zboží, náležející panu Václavu Schmidtovi“. Do roku  1916 byl obchodním zástupcem otcovy továrny v Hostivaři.

 

První zlatý olympionik ČSR. Skvělý gymnasta, první československý sportovec, který 20. července 1924 na VIII. Olympijských hrách v Paříži vybojoval první zlatou medaili pro ČSR ve šplhu bez přírazu (ze sedu) na osmimetrovém laně časem 7,2 s. Vedle zlaté medaile vybojoval ještě bronzovou v gymnastickém víceboji. V roce 1926 v Lyonu a v roce 1930 v Lucemburku se stal dvojnásobným mistrem světa družstev a v roce 1928 na OH v Amsterodamu získal stříbrnou olympijskou medaili. Byl držitelem dalších čtyř medailí z OH i mistrovství světa. Během první republiky a II. světové války žil s rodinou v Hostivaři, kde mimo jiné byl místonáčelníkem  Sokola Hostivař.

 

Akademický sochař, absolvent AVU v Praze, žák J. Laudy a K. Pokorného, člen Armádního výtvarného studia v Praze, autor památníků, plastik a sousoší s dobovou tématikou  např. návrh pomníku padlým na čestném hřbitově v Hostivaři (1948), památník bitvy u Sokolova  (1951), výzdoba muzea V. I. Lenina (1953), pomník Jana Žižky z Trocnova v Moravské Třebové (1955), muzeum Osvětim v Polsku (1962), nositel ceny Víta Nejedlého (1967), „Zasloužilý umělec“ (1982).

V jeho stopách pokračuje syn, Akad. sochař Vít Zdrůbecký (* 1959), který se podílel na plastice Antonína Švehly (2001) v Hostivaři.

Dirigent, pedagog. Po gymnáziu v Poděbradech, vystudoval pražskou konzervatoř pod vedením doktora Václava Smetáčka a AVU v Praze u Aloise Klímy a hudební teorii u Miloslava Kabeláče. Po vítězství v mezinárodní dirigentské soutěži ve francouzském Besanconu, nastoupil v divadle J. K. Tyla. Poté působil ve Státní filharmonii Košice a dvanáct let ve Filmovém symfonickém orchestru, jehož byl do roku 1991 šéf dirigentem a natočil hudbu k více než 150 českým a zahraničním filmům.

V jeho stopách pokračuje i jeho syn Adam Klemens (* 1967) – skladatel, dirigent a pedagog, který po pražské konzervatoři absolvoval Hudební fakultu AMU u Václava Riedlbaucha. Získal ceny za autorské skladby u nás i v zahraničí. Spolupracoval na filmech např. Z pekla štěstí, Tmavomodrý svět, na televizním seriálu pro BBC, ale i na muzikálech Monte Cristo a Drakula Karla Svobody. Oba žijí v Praze 15.

 

Vrcholový sportovec a umělecký kovář. Několik let hrál profesionálně lední hokej za ČLTK, později se stal několikanásobným přeborníkem ČSR v pozemním hokeji o jedenácti hráčích a několikanásobným přeborníkem ČSR v sálovém pozemním hokeji, za který získal titul Mistr sportu. Osm let působil jako trenér naší reprezentace. V Hostivaři pokračuje v rodinné tradici, kde je spolumajitelem firmy Jan Beran – umělecké kovářství a zámečnictví, založené v roce 1897.

 

Absolvent Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze, vědecký pracovník ÚFPL ČSAV (1974 – 1993),  Primátor hlavního města Prahy (1993 – 1998), Senátor Parlamentu ČR (1996 – 1998), ředitel pražské agentury při EU v Bruselu (2004 – 2006), velvyslanec České republiky ve Vídni. Od roku 1996 je členem komise UNESCO vlády ČR.

 

Hudebník, zakladatel Saxofonového kvarteta Bohemia, pedagog. Po gymnáziu vystudoval hru na klarinet na Konzervatoři Jana Deyla v Praze. V roce 1990 spoluzaložil saxofonové kvarteto, kde hraje na sopránový saxofon a se kterým procestoval skoro celý svět. Navíc hostuje v České filharmonii, Symfonickém orchestru FOK a dalších tělesech. Od roku 1986 se věnuje i pedagogické činnosti. Vyučuje saxofon na ZUŠ v Horních Počernicích a na Pražské konzervatoři.

 

 

Prezident České republiky. Čestné občanství bylo uděleno jako projev úcty za návštěvu MČ Praha 15 v prosinci 2003, kdy pokřtil knihu Antonín Švehla a Hostivař, ke které napsal úvodní slovo. Ocenění přijal v rámci své celodenní návštěvy Prahy 15, dne 21. listopadu 2005.

 

Žila v Horních Měcholup. Ocenění získala za celoživotní aktivní činnost v různých spolcích a sdruženích - v Obci baráčníků, v divadelním spolku a ve Sboru dobrovolných hasičů, jehož členkou byla přes šedesát let.

 

Z Horních Měcholup. Ocenění získal za dlouholeté řízení obce a členství v mnoha spolcích. Byl dlouholetým starostou Sboru dobrovolných hasičů a je zasloužilým členem.

 

Z Hostivaře. Ocenění získal za dlouholetý podíl na rozhodování městské části. V letech 1994 až 2002 a od roku 2006 je členem zastupitelstva, v letech 1994 až 1998 byl radním MČ Praha 15. Vystudoval Univerzitu Karlovu v Praze, obor tělesná výchova – biologie. Byl vrcholovým sportovcem v běhu na lyžích a reprezentantem Československa v orientačním běhu. Třicet let učil na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy (FTVS UK), kde se profesionálně věnoval lyžování, cyklistice, horolezectví a dalším sportovním aktivitám. V roce 1991 se stal předsedou České asociace univerzitního sportu a od roku 1996 je místopředsedou Českého olympijského výboru (ČOV) pro sport.

 

Z Hostivaře. Významný, mezinárodně uznávaný astrofyzik, člen Fyzikálního ústavu AV ČR, dlouholetý předseda České astronomické společnosti a Učené společnosti ČR, víceprezident Evropské rady skeptických organizací, zakládající člen Evropské astronomické společnosti a autor několika populárně-vědeckých a velmi oblíbených knih o astronomii. Je nositelem řady významných cen za popularizaci vědy a několika literárních ocenění. Na jeho počest  a za přispění ke znalostem o meteorech, kometách a proměnných hvězdách byla pojmenována planetka č. 3336 „Grygar“. Pro občany Prahy 15 a žáky ZŠ pořádá přednášky.

 

Z Hostivaře. Studoval u K. Müllera na Státní grafické škole v Praze, u prof. C. Boudy a K. Lidického na Pedagogické fakultě UK v Praze a u prof. V. Rady a V. Silovského na AVU v Praze. Je členem skupiny grafiků SČUG Hollar. Od roku 1958 vystavuje kolektivně a připravil více než 50 samostatných výstav u nás a v zahraničí. Jeho výtvarná díla, mimo jiné i s náměty Hostivaře, šíří slávu Prahy 15 daleko za její hranice.

 

Z Hostivaře. Ocenění převzal za aktivní členství v mnoha spolcích a volejbalovém oddílu. Byl spoluzakladatelem a aktivním členem Malého divadla. Jako dlouholetý člen zastupitelstva zastával funkci oddávajícího a ceremoniáře při vítání občánků.

 

Z Hostivaře. Byl oceněn za aktivní účast v zahraniční československé armádě a přednášky pro žáky základních škol.

 

Z Horních Měcholup. Trojnásobný mistr ČR v karate. Ocenění získal za založení a dlouholeté vedení Sportovního klubu bojových umění v Hostivaři. Patří k zakladatelům karate v České republice, věnuje se mu od roku 1969. Je držitelem stupně 6. DAN karate, mezinárodním instruktorem karate, mezinárodním rozhodčím s právem rozhodovat na mistrovstvích světa a Evropy a mezinárodním komisařem s právem udělovat technické stupně DAN, tedy černý pásek registrovaný v Tokiu. Je předsedou Českého svazu karate JKA a místopředsedou České unie bojových umění.

 

Z Hostivaře. Ocenění obdržel za celoživotní významný podíl na rozvoji Hostivaře. Zrealizoval zde  mnoho staveb a projektů.

 

Za dlouholetý aktivní podíl na rozvoji Prahy 15. Od roku 1994 byl členem zastupitelstva a radním MČ Praha 15, až do své smrti. Bydlel v Hostivaři.

 

 

Dne 7.4.2005 byla předána čestná občanství těmto osobnostem:

Zleva: Ing. Karel Strnad, Akad. malíř Jaroslav Chudomel, RNDr. Jiří Grygar, CSc., Ing. arch. František Bradáč, Miroslav Jabulka, starosta MČ Praha 15 Jan Nádvorník, Doc. PhDr.  František Dvořák, CSc., paní Machková převzala cenu in memoriam za svého manžela, Zdeněk Ježil a František Tuček. Sedící: Drahuše Čouková

 

Ocenění získala u příležitosti významného životního jubilea.  Jedna z nejznámějších a nejoblíbenějších hereček v České republice bydlí v Hostivaři od roku 1980. Kromě jiných uznání získala cenu Český lev za nejlepší ženský výkon v hlavní roli a deset „zrcadel TýTý“.

 

Z Horních Měcholup. Ocenění dostal za podíl na vzniku nového správního  obvodu  Praha 15.  Byl  členem  samosprávy  MČ Praha - Horní Měcholupy,  která  vznikla  v roce 1990. Zasloužil se o vytvoření MČ Praha 15 a získání budovy bývalého hotelu Viktoria pro vybudování radnice. Je členem komise územního rozvoje a životního prostředí a aktivně se účastní veřejného a politického života.

 

Z Hostivaře. Ocenění získal za rozvoj Městské části Praha 15. Od listopadu 1994 do roku 2006 zastával funkci starosty MČ Praha 15. Během dvanácti let jeho manažerské činnosti došlo k viditelným změnám a rozvoji městské části ve všech oblastech. Má osobní zásluhu na postavení busty Antonína Švehly v Hostivaři. Od roku 2004 je senátorem PČR.

 

 

 

Dne 19.10.2006 převzaly titul Čestný občan tyto osobnosti:

Zleva: zástupci starosty MČ Praha 15 Jiří Petříš a PhDr. Marcela Štiková předali ocenění – Jiřině Bohdalové, Janu Nádvorníkovi a Vladimíru Klegovi.